VĚDECKÁ VYSVĚTLENÍ NEJBIZARNĚJŠÍCH ZPŮSOBŮ SMRTI

09.09.2019

SUPERMUM HODNOCENÍ 100 %

Přiznám se, že knížku Vědecká vysvětlení nejbizarnějších způsobů smrti, kterou napsala dvojice autorů Cody Cassidy a Paul Doherty, jsem si půjčila ze srandy kvůli zajímavému názvu. Moc jsem nečekala, že mě knížka doopravdy zaujme. Opak se ale stal pravdou a knížku musím hodnotit velmi kladně. Jedná se o populárně naučnou literaturu, která je čtenářům podána velmi zajímavým, m vtipným a neotřelým způsobem. Čtenáři mají díky knížce jedinečnou příležitost dozvědět se, co se stane, když jsme v letadle a nejednou vypadne okno, kyz na nás zaútočí žralok bílý, když uklouzneme na slupce od banánu, když nás pohřbí zaživa, když nás přepadne roj včel, když přijdeme o hlavu, když nás trefí meteorit, když si nasadíme nejhlasitější sluchátka na světě, když jsme ve výtahu, který se náhle utrhne, když sjedeme Niagáry v sudu, když nebudeme spát, když do nás uhodí blesk, když nás umačká dav lidí, když skočíme do černé díry, když sníme nejjedovatější látku na světě, když nás spolkne velryba nebo když sníme moc jídla. Jak říkají samy názvy kapitol, nudit se určitě nebudeme.

Autoři například uvádějí, že vtipy z kreslených seriálů, kdy postavička uklouzne na slupce od banánu, jsou skutečně vědecky podložené, protože banánové slupky jsou díky gelu, který vylučují, dvakrát kluzčí než led a pětkrát než dřevo. Co se týká bodnutí hmyzem, mohlo by se zdát, že bodnutí do penisu bude nejbolestivější, ale není tomu tak. Bolestivější je bodnutí do horního rtu, a ještě horší je žihadlo ve vnitřku nosu. Smrtelná dávka včelího jedu je cca 20 žihadel na kilogram tělesné hmotnosti, tedy za předpokladu, kdy nejsme alergici. V tom případě by stačilo i jedno jediné žihadlo.

Zajímavostí je, že pokud bychom si nasadili nejhlasitější sluchátka na světě, přišli bychom o plíce. Zvuková vlna totiž při průchodu atmosférou stlačuje vzduch. Autoři uvádějí, že plicní tkáň je poměrně křehká a vlivem extrémně silných zvukových vibrací se může nadměrně roztáhnout, což zničí maličké plicní sklípky, kde probíhá výměna plynů. Ztratíme tak schopnost okysličovat krev a zemřeme. K tomu stačí 190 dB.

Další zajímavostí je, že v USA zahyne na nehody ve výtahu průměrně 27 lidí ročně. Nejdelší pád, který můžeme s výtahem zažít je 500 metrů, protože výše výtahy nemohou kvůli tomu, že tažná lana jsou pak už příliš těžká.

Autoři radí, abychom se při bouřce nestavěli pod strom, protože blesk uhodí do stromu, přejde do země a celou plochu kolem stromu rozpálí. Pokud bychom pod stromem stáli, projel by blesk námi sem a tam, protože naše tělo je převážně tvořeno vodou.

Dále jsme se dozvěděla, že nejstudenější kapalinou na světě je helium, který když je kapalný, má teplotu 272 stupňů pod nulou, což se blíží absolutní nule.

Co se týká umačkání v davu, je smrtící koncentrací 7 lidí na 1 m2.

Je všeobecně známo, že lidé z Titaniku, kteří se nedostali do člunu, umrzli v oceánu, kde se teplota vody pohybovala lehce pod nulou (což dovolila její slanost a tedy hustota). Dle autorů se ale lékaři řídí pravidlem, že nikdo není mrtvý, dokud není teplý a mrtvý. Pokud vypadáte mrtví a jste studení, pořád ještě existuje jistá šance....

Co se týká sešlosti věkem, v den narození máme šanci 0,04 ku 1000, že zemřeme, což je stejné jako u dvaadevadesátiletého člověka. Postupem času se pravděpodobnost úmrtí neustále snižuje. V den dvacátých pátých narozenin jsme na vrcholu. Od té doby to s námi jde opět z kopce.

Pokud bychom skočili do sopky, neuvařili bychom se, ani bychom neshořeli a to proto, že láva je tak žhavá (700 až 12900 °C), že bychom se prostě vypařili.

Autoři dále uvádějí výzkum nejnebezpečnějších zaměstnání. Překvapivě je na prvním místě zaměstnání v pečovatelském domě, které těsně poráží hasiče. Nejbezpečněji se mají finančníci.

V jedné kapitole byl rozebrán případ otravy Alexandra Litviněnka, který byl otráven poloniem-210. Dokud se polonium nedostane pod kůži, není pro nás nebezpečné. To se mění v okamžiku, kdy ho pozřeme (Litviněnko polonium vypil ve svém čaji). Smrtelná dávka polonia-210 je jeden mikrogram, což z něj dělá nejtoxičtější radioaktivní materiál. Nicméně nejsmrtelnější látkou je butulotoxin, jehož varianta se prodává pod názvem Botox. Pořád máte chuť zbavit se svých vrásek?

Zajímavostí je, že černou dírou se může stát cokoliv, co se stlačí na dost malou velikost. Zatím je známo, že jediná věc, která dokáže zkomprimovat předmět tak, aby z něho vznikla černá díra, je gravitace velmi hmotné hvězdy.

V některých filmech bylo zobrazeno přežití trosečníka v žaludku velryby, což autoři knihy zdárně vyvrací. Většina velryb má totiž hrdlo široké jen 10 nebo 12 centimetrů, takže bychom hrdlem neprošli. Rozmačkal by nás ale třítunový velrybí jazyk. A kdybychom se náhodou dostali celí až do velrybího žaludku (například vorvani mají hrdlo o něco větší než plejtváci), v žaludku by nás rozdrtilo pracující svalstvo. Takže pokud nás spolkne velryba, je s námi pravděpodobně amen.

V poslední kapitole autoři řešili velikost žaludku, která byla vědecky stanovena na 4 litry. Při překročení této hranice hrozí roztržení a následná otrava.

Knížka je zkrátka nabitá zajímavými informacemi, které jsou podány vtipným a zapamatovatelným způsobem. 😊

Příjemné čtení,

Vaše SuperMum

CASSIDY, C. & DOHERTY, P. Vědecká vysvětlení nejbizarnějších způsobů smrti. 1. vyd. Praha: Dobrovský, s.r.o., 2018. ISBN 978-80-7585-166-6.