SUPER NAKUPOVÁNÍ SE SUPERMUM

17.04.2018

Tak a máme tu něco, co by se dalo nazvat jako první módní příspěvek. Nebude to nic tak světoborného, jak jste zvyklí z jiných fashion blogů, ale stejně bych se s Vámi chtěla podělit o své zážitky z víkendového nakupování. Nějak jsem se rozjela a nakoupila jsem toho opravdu hromadu... Na mou obranu bych uvedla tři body. 1) Všechny věci jsem opravdu potřebovala a měla jsem je uvedené dokonce i na svém nákupním seznamu. 2) Všechny věci jsem pořídila poměrně levně. 3) Vzhledem k mé časové vytíženosti chodím nakupovat jednou za uherák.

Začalo to tak, že jsem se měla sejít se svou kamarádkou V. před Pandorou. (S kamarádkou, která mě při takovýchto nákupech vždy doprovází a velmi mi pomáhá, ať už tím, že hledá zboží dle mého přesného popisu, nebo tím, že když už se na mě nemůže dívat, jak jsem oběšená taškami, nebo kusy oblečení na ramínku, ke mně přistoupí a až mateřským hlasem řekne: "Prosím tě, dej mi to."- mnohokrát díky V. - bez Tebe bych v tom obchodním centru byla doteď zavalená milionem věcí, které jsem si chtěla vyzkoušet.)

Vraťme se zpátky k Pandoře. Vzhledem k tomu, že jsem přišla o pár minut dřív před avizovaným srazem, V. tam ještě nebyla. Proto jsem rovnou šla do tohoto obchůdku, abych nakoupila pro své kamarádky k narozeninám a dalším příležitostem přívěšky. Celkem jsem potřebovala dva a přesně jsem věděla, jaké potřebuji, takže nákup pěkně odsýpal. Těsně před placením se mě prodavačka zeptala: "A máte ten lísteček 2+1 zdarma?" "Ne!" vykřiknu, když mi dochází, že jsem mohla mít ještě jeden přívěsek zdarma, ale protože s sebou nemám voucher (který jsem teda mimochodem nikde neviděla), tak odejdu s prázdnou (teda ne úplně s prázdnou, ale díra v srdci při myšlence na přívěšek, ke kterému jsem měla tak blízko a přesto tak daleko, je poměrně velká). Hodná prodavačka si všimla mého zoufalství a bolesti nad ztrátou přívěsku, a tak se pokusila situaci zachránit: "A máte aspoň naši aplikaci? Tam ty vouchery taky jsou." Ihned vykřiknu: "Nemám, ale hned si ji jdu stáhnout!" Okamžitě vyhrabávám ze své bezedné kabelky mobil. (Z kabelky, kde nikdy nemůžu nic najít, obzvláště když dotyčnou věc urgentně potřebuji.) Empatická prodavačka pociťuje moje stále větší zoufalství a tak se naklání přes pult a něco mi zašeptá. Já v tu chvíli ale zuřivě hledám mobil v propadlišti mé kabelky, tak jí špatně rozumím. "Cože?!", vykřiknu. Prodavačka protočí panenky, ale poté vykouzlí milý úsměv a povídá: "Nechte to být, tak který přívěsek se Vám líbí?" Moje srdce plesá, tak přeci v něm nakonec nebude díra! Nejradši bych přeskočila pult a prodavačku minimálně objala. Navenek si ale zachovávám vážnou a důstojnou tvář a se stoickým klidem zapíchnu prst do výstavky přívěsků a klidně pronesu: "Tento!" Radši jsem jednala rychle, aby si to paní prodavačka nerozmyslela. Při placení jsem jí milionkrát poděkovala a následně jsem vyšla před obchod, kde už jsem se setkala s V., která mě doprovázela během dalšího nakupovacího maratonu.

Následně jsme zamířily do Manufaktury, kde na nás čekala další zajímavá akce! Při nákupu nad 499 Kč sleva 20 %, no neber to. Původně jsem tam (dle svého seznamu) šla pro chladivé krémy na moje unavené a udupané nohy. Každý večer si lebedím, když děti spí a já si konečně můžu po celodenním shonu sednout a namasírovat si tímto chladivým gelem nohy, díky kterému v nich mám pocit takového příjemného mravenčení. Prostě relax... Jenže tyto krémy vycházely na cca 340 Kč. Zklamaně jsem tedy pokrčila rameny a v duchu si říkám, že nebudu kupovat nic nad rámec seznamu. V tuto chvíli nastoupila na scénu V. se slovy: "Já ti tam něco přihodím a bude to nad tu pětistovku!" Takže jsme zboží za pětistovku daly dohromady a z obchodu jsme odcházely spokojené s pocitem 20 % slevy, která nás krásně hřála u srdce. Poté jsme se dle mého rozpisu a nákupního seznamu vydaly do Deichmana, kde jsem si chtěla pořídit nějaké pěkné "botasky", které by se mi hodily k džínům a mojí oblíbené koženkové fialové bundě. V Deichmanovi na nás sice žádné slevy ani akce nečekaly, ale boty jsem pořídila za méně, než jsem si představovala, a tak i tento obchod jsem opouštěla s velmi dobrým pocitem. Jinak ty boty, co jsem si koupila, jsou celé černé. A to jsem do obchodu šla s plánem, že se odvážu a koupím si nějaké barevné boty třeba i s kytičkovanou výšivkou, jak se to teď nosí... Dokonce jsem si i takovéto boty zkoušela (V. mi to dosvědčí), ale prostě...nebylo to ono. Pak jsem ale s úlevou našla takové konzervativní celočerné, zcela obyčejné boty, které V. lakonicky okomentovala: "No jo, celá ty."

Posledním obchodem bylo Orsay. Tam jsem se chtěla podívat po nějakých pěkných džínech, ideálně nějakých výraznějších - buď roztrhaných, nebo opět s nějakou kytičkovanou výšivkou... Když už bych měla v modelu konzervativní černé botasky, ať mám aspoň výrazné džíny. I když ta moje koženková fialová bunda je taky dost výrazná. (Svědčí o tom fakt, že mi nezávisle na sobě pár pochybných existencí složilo kompliment, že vypadám jako fialka. Pravda, tehdy jsem měla ještě fialovou čepici, šátek a kalhoty... Ale to je jiný příběh.) Nicméně v Orsay žádné kalhoty dle mým představ a požadavků neměli. Co tam ovšem měli, byly super šaty na svatbu mé kamarádky, které jdu v létě za svědkyni. Když jsem ty šaty uviděla, hned jsem si řekla, že střihem a barevně (lososovo-meruňková barva) to je prostě ono! Dokonce měli i mou velikost a tak dalšímu nákupu nestálo nic v cestě. Ruka byla v rukávě. Nebo spíš v šatech. Bez rukávů. K šatům jsem si přikoupila ještě bolerko ve stejné barvě. A jako bonus nad rámec seznamu jsem si k tomuto nákupu přihodila ještě dvě halenky, které hravě unosím na hři..., totiž v práci. A abyste věděli, u halenek jsem se odvázala. Obě mají květinový vzor a navíc jsou volnějšího střihu! Takže tyto halenky rozhodně nejsou "celá já", jak by řekla V.

Tolik z mého prvního a na dlouhou dobu pravděpodobně posledního módního příspěvku.

Příjemné nakupování,

Vaše SuperMum

Boty à la "celá já"
Boty à la "celá já"
Halenka à la "rozhodně ne celá já"
Halenka à la "rozhodně ne celá já"