PROJEKT ŠTĚSTÍ

03.07.2018

Nezbývá mi nic jiného, než knížku Projekt štěstí od americké spisovatelky Gretchen Rubinové ohodnotit plným počtem bodů. Knížka je napsaná pěkně, svižně a je rozdělena do přehledných systematických kapitol, ve kterých na nás čekají rady, jak zlepšit kvalitu svého života.

Autorka sepsala svých dvanáct přikázání, kterými se hodlala v rámci svého projektu štěstí řídit. (Buď Gretchen. Nech věcem volný průběh. Jednej tak, jak se chceš cítit. Udělej to hned. Buď zdvořilá a spravedlivá. Užívej si celý proces. Neskrbli. Stanov problém. Rozvesel se. Udělej, co je potřeba. Zapomeň na vypočítavost. Láska je nade vše.)

Dále si autorka pro každý měsíc v roce připravila seznam úkolů, které chtěla začít pravidelně plnit s nadějí, že jí pomůžou zkvalitnit její život a učiní ji šťastnějším. Kniha tedy obsahuje celkem 12 kapitol. V lednu se autorka rozhodla, že povzbudí svou vitalitu a energii. Chodila tedy dříve spát, pořádně cvičila, vyhazovala, vylepšovala a organizovala, vyřídila nepříjemné koly a jednala energičtěji.

"Výzkumy dokazují, že člověk, když je šťastný, má víc energie, a v takovém případě je pro něj lehčí žít aktivně - například chodit do společnosti nebo cvičit -, což zpětně pocit štěstí zase dál zvyšuje."

"Měla jsem dlouhý seznam nevyřešených úkolů a už jen pomyšlení na ně mě vyčerpávalo a vzbuzovalo ve mně pocit provinění. Potřebovala jsem se toho nánosu v mysli zbavit."

Po vyklizení své šatní skříně došla autorka k následujícímu závěru:

"Všimla jsem si jednoho paradoxu: ačkoliv jsem měla mnohem méně oblečení, připadalo mi, že mám víc co nosit. Všechno, co jsem tu měla, jsem si totiž opravdu mohla vzít na sebe."

V únoru se Gretchen zaměřila na lásku a na manželství. Za úkol si stanovila přestat hubovat, neočekávat chválu ani ocenění, hádat se správně, žádné výlevy a nešetřit důkazy lásky.

V březnu se zaměřila na pracovní oblast. Začala psát blog, brala neúspěch jako zábavu, požádala o pomoc, pracovala chytře a radovala se teď.

V dubnu se zaměřila na rodičovství. Ráno si zazpívala, dbala na city ostatních, stala se pokladnicí šťastných vzpomínek a udělala si čas na projekty.

V květnu se autorka zaměřila na volný čas. Snažila se víc se bavit, našla si čas na hlouposti, sešla z cesta a založila si sbírku.

V červnu si udělala čas na přátele. Nezapomínala na narozeniny, byla štědrá, nepomlouvala a našla si tři nové přátele.

V červenci se zaměřila na peníze. Něco si dopřála, kupovala potřebné věci, neskrblila a něčeho se vzdala.

"Procento štěstí se s příjmem zvyšuje."

"Lidé se poměřují se stejnou věkovou kategorií, a jestliže mají více peněz než vrstevníci, bývají šťastnější."

"Když člověk sousedí s boháči, bývá méně spokojený, než když sídlí vedle sousedů, kteří vydělávají stejně jako on."

"Bohatství jednoho je chudobou pro druhého."

"Skromnost je sice hezká věc, ale toaletní papír je dobré mít stále po ruce."

V srpnu se autorka zaměřila na vděčnost. Četla paměti o tragédiích, vedla si deník vděčnosti a napodobovala duchovní mistry. Ohledně četby tragických událostí jiných osob (například lidí bojujících s rakovinou, nádorem na mozku, dětech s Downovým syndromem) uvádí autorka následující závěry:

"Vím, že to vypadá jako neuvěřitelně deprimující čtení, ale není. Je to smutné, ale taky...no, nechci říct zrovna povznášející, ale ano. Když jsem všechny osudy dočetla, o mnoho víc jsem si cenila své obyčejné existence. Příběhy mi rovněž pomohly s novou intenzitou ocenit, jak úslužně mě poslouchá vlastní tělo - mám schopnost jíst, chodit, a dokonce i čurat obvyklým způsobem."

"Výzkumy ukazují, že naše štěstí, jelikož se poměřujeme s ostatními, ovlivňuje srovnání s lidmi, kteří jsou na tom lépe nebo hůře."

V září se autorka věnovala svým zálibám. Napsala román, udělala si čas, zapomněla na výsledky, naučila se novou techniku. V říjnu se autorka soustředila a snažila se vše uvědoměle prožívat. Meditovala o kóanech, přemýšlela nad pravdivými pravidly, stimulovala svou mysl novými podněty a vedla si stravovací deník.

"Studie tvrdí, že víc uvažovat o jídle znamená i zdravěji jíst."

"Když si člověk, který se snaží zhubnout, vede deník, shodí prý dvakrát tolik než ten, jemuž se záznamy vést nechce."

V listopadu se Gretchen zaměřila na svůj přístup. Smála se nahlas, chovala se zdvořile, snažila se chválit a našla si nouzový prostor.

V prosinci završila celý svůj projekt štěstí a zjistila, že se její kvalita života opravdu zlepšila a že se nyní, při dodržování pevně stanovených pravidel, cítí mnohem šťastnější a naplněnější.

Příjemné čtení,

Vaše SuperMum

RUBINOVÁ, G. Projekt štěstí. 1, vyd,, Euromedia Group, k.s. - Ikar, Praha, 2011. iSBN: 978-80-249-1522-7.