PRAVÉ A LAHODNÉ JÍDLO - LUŠTĚNINY A MASO

21.08.2019

Autorka kuchařky Pravé a lahodné jídlo Chrissy Freer je výživovou poradkyní, a tak i do své kuchařky shrnula poznatky ze světa stravování.

Autorka apeluje na konzumaci průmyslově neupravených potravin, které jsou pro naše tělo mnohem přínosnější než potraviny upravené, protože např. bílá rýže je v porovnání s rýží natural upravována tak, aby se odstranily otruby i klíček, čímž z rýže zmizí živiny, které tyto části obsahují.

Dále autorka vybízí ke konzumaci luštěnin, které jsou výborným zdrojem rostlinných bílkovin, i rozpustné vlákniny. Navíc neobsahují lepek a mají nízký glykemický index. Luštěniny také obsahují železo, zinek (který je dobrý na podporu imunitního systému), hořčík (který pomáhá tvorbě zdravých kostí a funkci svalů), draslík (který podporuje funkci svalů a metabolismu), vitamínu B a kyseliny listové.

Luštěnin je celá řada, např. fazole adzuki (malé červené fazole, které se hojně používají v asijské kuchyni), černé fazole (používají se převážně v jižní Americe a pomáhají předcházet rakovině a onemocněním srdce), fazole borlotti (bílé fazole s červenými skvrnami, které obsahují vitamín C a kyselinu listovou), bob obecný, cizrna (zdroj kyseliny listové, manganu, mědi, želena a fosforu), zelené fazolky, čočka, hrách, pinto fazole a červené fazole zdroj kyseliny listované, manganu, hořčíku a draslíku), sójové boby, bílé fazole, buráky, vlčí bob, vojtěška, akácie, mesquite a rohovník

Překvapením pro mě je, že autorka uvádí, že mezi sušenými a konzervovanými luštěninami není téměř žádný rozdíl a že obě formy jsou zdraví prospěšné. V konzervách je jen nevýhodou, že luštěniny jsou solené a je tak třeba je před zpracováním opláchnout.

Problémům s nadýmáním se můžeme vyhnout tím, že luštěniny před uvařením namočíme a vodu několikrát vyměníme. Poté luštěniny opláchneme. Je také třeba dbát na pozvolné zařazení luštěnin do jídelníčku.

V kapitole maso jsem se dozvěděla, že maso dělíme na červené nebo bílé podle koncentrace myoglobinu ve svalovině. Bílé maso tedy obsahuje cca 1/3 železa co by obsahovalo maso červené. Železo živočišného původu je navíc pro člověka lépe vstřebatelné nežli železo z rostlinných zdrojů.

Maso obsahu mnoho bílkovin a dalších živin, např. železo (je potřeba k výrobě hemoglobinu a přepravě kyslíku), zinek (fungování imunitního systému), vitamín B6, B11, riboflavin (nezbytný pro výrobu energie), niacin (pro správný růst a pro výrobu energie), selen (patří mezi antioxidanty).

Dobytek dělíme na krmený trávou (zemědělci ho nechávají na pastvách) a krmený obilím, který se dále rozlišuje na krátce krmený (60-100 dní) a dlouze krmený (150-300 dní). Rozdíl je hlavně v tom, že hovězí krmené trávou obsahuje nižší množství tuku a více omega 3 mastných kyselin, vitamínu A a E. Na druhou stranu obsahuje méně omega 6 mastných kyselin než maso z dobytka krmeného obilím. Rozdíl spočívá také v chuti, kdy maso z dobytka krmeného trávou má výraznější chuť, která se liší dle pícniny, kterou dobytek spásal.

Dále se autorka zabývá výživovými hodnotami oříšků, semínek, vajec, ovoce, zeleniny, mořských plodů a mléčných výrobků. O tom ale až v příštím článku.

Opravdovému jídlu zdar,

Vaše SuperMum

FREER, CH. Pravé a lahodné jídlo. Praha: DOBROVSKÝ s.r.o., 2017. ISBN 978-80-7390-502-6.