DÍTĚ ZVANÉ "TO"

11.10.2018

SUPERMUM HODNOCENÍ 85 %

Dítě zvané "To" je autobiografické vyprávění Dava Pelzera, který vypráví své zážitky z dob, kdy byl týraným dítětem. Dave vyrůstal se dvěma bratry a opileckými rodiči v Kalifornii. A právě labilní matka Dava krutě a nelidsky týrala. Nedávala mu mnohdy několik dní vkuse jídlo a pokud ano, většinou to byly zbytky po jeho sourozencích, kteří později podle Davových slov "již nebyli jeho sourozenci". Matka Davovi neposkytla řádné oblečení, a tak několik měsíců chodil v jedné košili a kalhotech, které jednak zapáchaly a jednak byly vlivem opotřebení roztrhané. Z toho důvodu čelil Dave šikaně i od svých spolužáků. K oblibě u nich nepřidala ani skutečnost, že aby utlumil svůj velký hlad, kradl spolužákům svačiny. Matka Davovi vymýšlela zbytečné práce a dávala mu absurdní úkoly, které ho měly ještě více vyčerpat a zlomit. Otec o všem věděl, ale pravděpodobně se bál své manželky natolik, že se situací nic nedělal. Matka Dava mimo jiné i pobodala do břicha a říkala mu, že nemá existenci a že je "To". 5. 3. 1973 naštěstí učitelé ze základní školy nahlásily podezření na týrání úřadům a Dave byl odvezen do dětského ústavu. Tak se stal "volným".

CITACE Z KNIHY

"Roky míjely, výprasky byly čím dál tvrdší a já jsem počítal, kolik je matce let a kdy asi umře. Těšil jsem se na den, až její duše zmizí v nejhlubším pekle a já budu mít konečně pokoj. Otce jsem nenáviděl taky. Moc dobře věděl, v jakém pekle musím žít, a přesto neměl dost odvahy, aby mě z něho vysvobodil, jak tolikrát sliboval."

Zabodla mi prst do tváře a sykla: "Uvědom si to jednou provždy, ty malý zkurvysynu! Na mě žádný dojem neuděláš! Rozumíš? Jsi nula! Jsi To! Neexistuješ! Jseš obyčejnej parchant! Nesnáším tě! Kéž bys chcípl! Slyšíš? Chcípni!"

Matka časem jistila, že "léčba v koutě" na mě neplatí, a tak jsme pokročili k "zrcadlové kúře". Zpočátku to byl nenápadný způsob trestu: popadla mě, otloukla mi obličej o zrcadlo a rozmazala mi slzy o stříbřitě lesklou plochu.

"Udělals mi ze života peklo na zemi!" zasyčela nenávistně. "Je nejvyšší čas, abych ti předvedla, jak takové peklo vypadá!" A podržela mi ruku ve žlutomodrém plameni. Myslel jsem, že mi samým žárem pukne kůže. Ve vzduchu byl cítit pach seškvařených chlupů z popálené ruky.

Příjemné čtení,

Vaše SuperMum

PELZER, D. Dítě zvané "To". 2. vyd. Praha: Columbus, s.r.o., 2007. ISBN 978-80-7249-229-9.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

ROZBITÁ